Editorial
František Mikš
Vážení čtenáři, milí předplatitelé,
dostáváte do rukou první letošní číslo časopisu Kontexty vydávaného brněnským Centrem pro studium demokracie a kultury. Již z letmého prolistování by mělo být zřejmé, že náš dvouměsíčník nedoznal oproti loňskému ročníku žádných výrazných změn. Snažíme se pouze neustále rozšiřovat okruh přispěvatelů, abychom mohli vedle osvědčených autorů nabídnout čtenářům nové pohledy, které pokládáme za zajímavé, a představit osobnosti z různých oblastí života, ochotné a schopné přemýšlet a formulovat své myšlenky.
Mezi takové nesporně patří i přední brněnský architekt Petr Pelčák, jenž je v odborných kruzích znám svými provokativními konzervativními názory na architekturu i povahu moderního umění. Jeho Tři přednášky o architektuře (s. 15), které pro náš časopis připravil, doplňujeme v barevné příloze fotografiemi některých nejzajímavějších staveb navržených jeho ateliérem. Z nových autorů bych chtěl doporučit pozornosti také příspěvek brněnského muzikologa Mikuláše Beka Legenda o Bohuslavu Martinů, věnující se životu a dílu tohoto zatím posledního „světového“ českého skladatele. Autora zajímá především měnící se recepce Martinů v českém prostředí, včetně nejrůznějších stereotypů a mýtů, na nichž lze ukázat i některé obecnější komponenty sociální a literární role „českého skladatele“ (s. 25).
Již v loňském roce jsme na našich stránkách pravidelně představovali zajímavé polské spisovatele, filosofy a politické myslitele. Je smutné, že přes relativní blízkost našich severních sousedů se s nimi dosud nepodařilo rozvinout odpovídající myšlenkovou a kulturní výměnu a mnoho skvělých autorů je u nás zcela neznámých. CDK proto v letošním roce připravuje k vydání dvě antologie klíčových textů současných polských myslitelů (politickofilosofickou Pravým okem a kulturněfilosofickou Návrat muže bez vlastností), jež by měly tuto mezeru částečně zaplnit. Z prvé z nich jsme do tohoto čísla vybrali esej Smrt a vlast od Dariusze Karłowicze, jednoho ze zakladatelů revue Teologia Polityczna. Provokativní, nicméně uměřená úvaha o tom, jak radikální proměnou prošlo v moderní liberální společnosti chápání kultu hrdinů a mučedníků (ve smyslu ochoty obětovat se pro vyšší věc), vede k zamyšlení nad mnoha obecnějšími otázkami po kořenech solidarity a morálky v dnešní individualizované době (s. 31).
Nejen historiky jistě zaujme záznam obsáhlé diskuse o Františku Palackém, zakladatelské postavě české historiografie a politiky, která proběhla v prosinci minulého roku na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Podnětem setkání se stalo vydání nového Palackého životopisu z pera profesora Jiřího Štaifa (František Palacký. Život, dílo, mýtus, Vyšehrad, Praha 2009) (s. 45).
Mezi osobnosti české kultury, které nemohl náš časopis pominout, patří básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor a literární historik Ludvík Kundera, který se v březnu letošního roku dožívá devadesáti let. Rozhovor „Dnes hlásám, že jsme rýmová velmoc“, který pro Kontexty připravil Radek Malý, je navzdory vzletnému názvu především dokladem autorovy skromnosti, uvážlivosti, trpělivosti a pokory, jež stojí za jeho obsáhlým celoživotním dílem (s. 78). Rozhovor je doplněn dvojstránkou dosud nepublikovaných Kunderových překladů německého básníka Petera Huchela (1903-1981).
Několika novými básněmi a medailonem připomínáme básníka a překladatele Petra Krále, který v těchto dnech obdržel za své dílo z rukou francouzského velvyslance řád umění a literatury (s. 83).
Někteří z vás si možná vzpomenou na ukázku z vynikající poezie Durse Grünbeina, jednoho z nejvýraznějších současných básníků Německa, kterou jsme otiskli v loňských Kontextech 3/2009. K doplnění jeho „portrétu“ připravila překladatelka Wanda Heinrichová pro toto číslo zajímavou Grünbeinovu filosofickou esej Dětství v dioramatu. Básník se v ní zamýšlející nad mizejícím světem dioramat, oněch záhadných „strojů na iluze“, jež v dětství podněcovaly fantazii našich dědečků, otců a možná i některých z nás (s. 86).
Jménem redakce přeji pěkné čtení a těším se na další setkávání.