Kontexty 1 / 2012

Editorial

Jiří Hanuš

Moje žena založila a tvrdou prací a vytrvalostí vybudovala nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp., které nakonec (1993) vydalo 227 titulů: knih současných českých a slovenských autorů, prozaiků, básníků, dramatiků a esejistů z domova i z exilu, kteří všichni byli ve vlastní zemi zakázáni. Celkem to bylo asi 600 autorů. (…) I já jsem pokračoval v krasojízdě dál a dokázal jsem za dvacet let v Kanadě napsat a vydat víc knih než za pětadvacet let tvůrčího života ve staré vlasti. Jak je to možné? Odpověď je velmi jednoduchá. V téhle zemi je svoboda – takové vysvětlení je klišé, ale klišé nejsou nezbytně nepravdivá.“

Tolik Josef Škvorecký v Příběhu neúspěšného saxofonisty (s podtitulem Dichtung und Wahrheit). Co dodat ve chvíli, kdy je smutno z jeho odchodu? Snad několik klišé, která aspirují na to nebýt nepravdivá:

– Nepatřil k autorům, kteří měli nutkání vydávat se za svědomí národa a kteří měli za to, že všemu rozumí. Byl zkrátka věrný svému literárnímu charismatu a k neodmyslitelné stránce jeho života a díla patřilo, že se dokázal na své hrdiny i na sebe sama dívat pobaveně, s úsměvem, s laskavou ironií. V tom jsou jeho literární nadsázky blízké sebeironickému tónu z poslední scény Havlova Odcházení, ale bez dramatické křečovitosti. Není právě tento akcent znamením, že to s lidskou duší ještě není tak zlé?

– Patřil naopak k autorům, kteří stáli rovnýma nohama na zemi, aniž by musel vysvětlovat, čemu se říká „zdravý selský rozum“. Pokud promluvil, dávalo to smysl. Jeho konzervatismus i schopnost hledání nových cest byly nevyzývavé a jemné. Věděl, že ne vše se dá vyjádřit slovy, a možná proto měl tak rád hudbu. Jeho texty nebyly a nejsou lidové, ale přesto byly a jsou čteny různými lidmi napříč sociálními vrstvami. Měl ambici pobavit, a dělal to inteligentně. Mezi desítkami bulvárních bavičů působí jeho způsoby navýsost gentlemansky, což je v Čechách řídce pozorovatelný jev.

– V Kanadě pracoval pro svou zemi s nasazením a přitom jaksi samozřejmě. Pro každého, kdo si zoufá, že neexistuje prostor pro smysluplnou práci, je příkladem a nadějí. Byl spisovatelem, učitelem a podnikatelem v jedné osobě, aniž by se mu tyto společenské role a profese hádaly. Dalo by se prostě říci, že byl pracovitý a že dokázal obdivuhodně překonávat překážky, které mu postavil život a především zvůle komunistické moci. Je paradoxní, že jednu z posledních velkých překážek mu nastavil brněnský jakobín Petr Cibulka. I tuto překážku však Škvorecký se svou ženou ustáli.

Ale i kdyby napsal jen jednu novelu, vydal jen jednu cizí knihu, měl jen jedinou přednášku a hrál třeba na banjo… Josef Škvorecký nám ukázal, co to je žít ve svobodě: kdekoli a za všech okolností. Letiště po něm možná pojmenováno nebude – ale česká existence se bez něj v budoucnu neobejde.

Obsah

Texty

Pavel Švanda
Za panem Václavem

František Mikš
Krvavě rudá na mé sebevražedné paletě. Raná tvorba George Grosze

George Pell
Islám a západní demokracie

Alain Besançon
Flaubertovo náboženství

Téma: Evropská unie, euro a dluhová krize

Jiří Hanuš
Šest předsudků, které jsou šířeny v České republice vzhledem k Evropské unii

David Marsh
Hospodářská a měnová unie v historické perspektivě. Přežije euro?

Ondřej Krutílek, František Mikš
Důvěra v korunu je základem českého eurorealismu. Rozhovor s europoslancem Hynkem Fajmonem při příležitosti vydání knihy Euro versus koruna

Vzpomínky

Alexander Tomský
Elegické ohlédnutí za Jiřím Grušou

Literatura

Jiří Chocholoušek
Možná všechno je ještě jinak než jinak. K poezii Petra Mazance

Petr Mazanec
Co když už je mi bytí uslyšet. Z poezie Petra Mazance

Petr Motýl
Zavři, ať ti neuletí duše

Ida Fink
Jaro 1941

Básníci čtou básníky

Vít Slíva
Básníci čtou básníky

Nad knihami

Jiří Hanuš
Havel, duchovní syn Kampademie

Pavel Švanda
Miloszova deníková meditace