Kontexty 6 / 2011

Editorial

František Mikš

Návštěvníci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně mají od 9. prosince do poloviny března příštího roku možnost zhlédnout zajímavou výstavu Obrazy mysli / Mysl v obrazech. Rozsáhlý a ojedinělý výstavní projekt, doprovázený velkorysým čtyřsetstránkovým katalogem, připravila brněnská Moravská galerie ve spolupráci s Deutsches Hygiene-Museum v Drážďanech. Jde o první takto pojatý projekt i v mezinárodním měřítku, jenž představuje různé způsoby prezentování lidské mysli od starověku po současnost, a to jak v oblasti umění, tak i vědy; obsáhlá expozice zahrnuje nejen množství skvostných uměleckých děl, jež u nás dosud nebyla k vidění (od Leonarda da Vinci a Rembrandta přes Edvarda Muncha až po Antonyho Gormleye), ale například i nejrůznější vědecká a lékařská zobrazení mozku, od středověkých medicínských traktátů a iluminovaných rukopisů přes anatomické ilustrace z 19. století až po současné digitální biomedicínské obrazy a vizualizace.

Toto propojení uměleckých děl se zobrazeními vědeckými, ať již archaickými, či těmi nejmodernějšími, rozhodně není samoúčelné. Cílem kurátorů výstavy a editorů doprovodného katalogu (Ladislav Kesner, Colleen M. Schmitz) není pouhé srovnání či zmapování historie různých způsobů a metod, jimiž byla a je v umění a vědě zobrazována lidská mysl. Svým výstavním projektem míří ještě dál – chtějí upozornit na některé nejnovější trendy v oblasti přemýšlení o uměleckých dílech a jejich prezentaci, do nichž stále výrazněji vstupují poznatky z rychle se rozvíjejících neurověd o tom, jak člověk vnímá nejrůznější obrazy, jež jsou založeny především na výzkumu mozku nejmodernějšími technologiemi.

Otázky nastolené brněnským výstavním projektem jsou však zásadnějšího charakteru a mají mnohem širší dopady, než by se mohlo zdát (viz příspěvek Ladislava Kesnera, s. 42-55). V současné době jsme svědky tendence nejrůznějších neurovědců stále odvážněji a radikálněji pronikat z oblasti medicíny a biologie také na půdu humanitních věd a zabývat se i těmi aspekty mysli, jimž běžně přisuzujeme klíčové místo v definování lidské podstaty a kultury – tedy do oblastí, kterými se tradičně zabývá filosofie, antropologie, psychologie, ale například i estetika, muzikologie či dějiny a teorie umění. Někteří z těchto radikálních neurovědců zacházejí dokonce tak daleko, že intervenují i do oblasti teologie a tvrdí, že náboženská víra je dána vlastním mechanismem fungování lidského mozku, v němž existuje něco jako „bod Boha“, kde se nachází centrum lidské potřeby transcendentna (viz polemický text Raymonda Tallise „Pátrání po bodu G“, s. 56-60). Ony širší otázky, které nám zmíněná výstava předkládá, mohou tedy znít: Představuje rozvoj neurovědního výzkumu a jeho zájem o lidskou mysl jako zdroj kulturních hodnot zásadní výzvu a příle­žitost pro humanitní obory? Nebo je spíše okrajovou a přechodnou módou, které si nemusíme příliš všímat? Lze činnost lidské mysli důkladně a spolehlivě poznat? A je to vůbec žádoucí?

Je zřejmé, že některé projevy naivního neuroscientismu, jako je například zmíněné hledání „bodu Boha“, není třeba brát příliš vážně. Lidskou mysl nelze zredukovat na pouhý mozek, jehož činnost lze měřit a skenovat, a následně z toho vyvozovat cokoli podstatného například o transcendentních potřebách člověka. Stejně jako nebude nikdy možné vysvětlit uměleckou tvorbu a vnímání uměleckých děl pomocí objektivní vědecké analýzy, ať už budou její formy jakkoli rozvinuté. K některým unáhleným závěrům neurovědců je třeba přistupovat velmi opatrně. To však v žádném případě neznamená, že by badatelé v oblasti humanitních věd měli jejich současné vědecké objevy ignorovat a nadále žít ve své vlastní slonovinové věži.

V rubrice Téma tohoto čísla Kontextů se pětice specialistů z různých oborů – teoretik umění, psychiatr, neurolog, psychoterapeut, lékař/filosof – zamýšlí nad výše popsanými problémy a otázkami, jež nastoluje brněnská výstava. Jsou to nepochybně otázky velmi zajímavé, jež nejspíš vyvolají řadu ohlasů a podnětnou diskusi, jíž je naše revue připravena dát prostor.

Přeji našim čtenářům i autorům pěkné prožití Vánoc a hodně štěstí do nového roku.

Obsah

Rejstřík ročníku

Rejstřík ročníku 2011

Texty

Ota Filip
O vyhnáních literatur a o lesku, slávě a bídě exilu a píšících exulantů

Jan Holzer
Porozumět politice v Rusku

Ivana Ryčlová
Tragédie Alexandra Fadějeva

Téma

Ladislav Kesner
Umění, mysl, neuroscientismus a humanitní vědy

Raymond Tallis
Pátrání po bodu G. Může Bůh sídlit v mozku?

Oldřich Vinař
Jeden svět, nebo dva?

Ivan Rektor
O mozku, tajemství, hudbě, rybářské síti a vtip. Úvahy neurologa

Tomáš Rektor
Mozek, mysl a meze poznání

Vzpomínka

Mojmír Jeřábek
Vzpomínka na Jiřího Grušu

Milan Uhde
Haló, tady Vomáčka

Josef Mlejnek
Další dva nečekané odchody

Wojciech Wencel
Setkání s Bohuslavem Reynkem

Literatura

Petr Motýl
Mladí básníci

Olga Peková
Básně

Tomáš Glaser
Básně

Klára Šmejkalová
Básně

František Listopad
Curricula

Nad knihami

Jiří Hanuš
Bolestivé téma: Křesťané na Blízkém východě

Michal Kubát
Analýza nutící přemýšlet