Případ Kinzler
Jedno francouzské svědectví o zhoubnosti termínu „islamofobie“

Dne 14. prosince minulého roku pozastavila Sabine Sauruggerová, ředitelka Institutu politických studií ve francouzském Grenoblu (Institut d’Etudes Politiques de Grenoble) působení Klause Kinzlera, jenž na stejnojmenném institutu více než dvacet pět let vyučoval německý jazyk a kulturu. Dočasné přerušení jeho činnosti, které má trvat čtyři měsíce, je zdůvodněno tím, že se pedagog měl údajně dopustit „pomluv“ vůči institutu a porušení zásady „profesní zdrženlivosti“.¹ Skutečným důvodem je však fakt, že si Klaus Kinzler dovolil zpochybnit relevantnost pojmu „islamofobie“ a poukázal na nepatřičnost jeho srovnávání s pojmy „rasismus“ a „­antisemitismus“.

Vše začalo v prosinci roku 2020, kdy si členové pracovní skupiny nazvané „Rasismus, islamofobie a antisemitismus“, jíž byl Kinzler spolu s další vyučující a osmi studenty součástí, vyměnili sérii mailů. Kinzler se v nich ohradil proti vědeckosti termínu „islamofobie“ a jeho kladení na roveň dalším dvěma zmíněným termínům. Doslova napsal: „Islamofobie (jak jste nejspíš pochopili) nemá v tomto výčtu ve skutečnosti co pohledávat, alespoň dle mého osobního názoru a dle názoru mnohých dalších, kteří o tomto tématu uvažovali.“² Kinzler rovněž poznamenal, že podobné směšování islamofobie s rasismem a antisemitismem představuje „hanobení skutečných (a nikoli imaginárních) obětí rasismu a antisemitismu“.³ Jeho kolegyně účastnící se diskuze zaujala vůči Kinzlerovi silně odmítavé stanovisko.

Sám Kinzler je následně vedením institutu přinucen, aby se omluvil, což učiní. Dvakrát. Rovněž čelí nátlaku studentského odborového svazu, v jehož rámci jako badatel působí. Místní organizace Národního svazu francouzských studentů (Union nationale des étudiants de ­France)⁴ ve svém komuniké uvádí: „Na Science Po Grenoble skutečně zazněla ze strany některých vyučujících vyjádření, která považujeme za islamofobní, rasistická a reakcionářská. Je naším úkolem tato vyjádření odsoudit.“⁵ Na sociálních sítích jsou proti Kinzlerovi vedeny pomlouvačné kampaně. Celá záležitost vygraduje v březnu roku 2021, kdy studentští aktivisté v prostorách školy vylepí plakáty s následujícími sděleními: „Fašisté v našich posluchárnách“ a „Islamofobie zabíjí“. Autoři těchto plakátů cílících na Kinzlera a jednoho z jeho kolegů zůstávají dodnes neznámí. Alespoň oficiálně. Francouzská ministryně vysokého školství Frédérique Vidalová záhy nařizuje Generální inspekci, aby ve věci provedla šetření, na jehož konci dochází k očištění Kinzlera a k předvolání sedmnácti studentů před disciplinární komisi. Všichni až na jednoho jsou zproštěni obvinění.⁶

Zhruba ve stejné době, 14. února 2021, oznámila ministryně v rozhovoru, který poskytla televizní stanici CNews, že hodlá pověřit Národní centrum pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique) prošetřením situace ohledně jevu, který sama nazvala „islamolevičáctvím“, v některých společenskovědních odvětvích.⁷ Žádné výsledky šetření dosud nebyly zveřejněny.

Reakcím, jimž se Kinzlerovi dostalo, přidává na vážnosti „načasování“ celé záležitosti. Dne 16. října 2020 byl v Conflans-Sainte-Honorine, předměstí ležícím v departmentu Yvelines vzdáleném dvacet čtyři kilometrů severozápadně od Paříže, spáchán atentát na Samuela Patyho, učitele dějepisu a zeměpisu na druhém stupni základní školy. Osmnáctiletý mladík čečenského původu, těšící se ve Francii spolu s celou svou rodinou statusu uprchlíka, učiteli uřízl hlavu poté, co byly jeho jméno a adresa zveřejněny na sociálních sítích.⁸ Deset dní před spácháním atentátu ukázal Paty svým žákům v rámci hodiny věnované svobodě projevu karikatury proroka Mohameda publikované satirickým časopisem Charlie Hebdo. Ještě předtím, než tak učinil, nabídl Paty těm žákům, které by karikatury mohly popudit, že mohou opustit třídu. Tento odporný čin logicky otřásl celou Francií a zapůsobil jako spouštěč – i další pedagogové začali veřejně mluvit o tom, že jim ideologie islamismu ovládající četná francouzská předměstí nedovoluje řádně vykonávat jejich práci. V této souvislosti zmiňme především svědectví, jejichž autorem je Didier Lemaire, bývalý gymnaziální učitel filozofie působící v obci Trappes, rovněž v departmentu Yvelines.⁹

Na celé tragédii se Samuelem Patym nejvíce šokovalo to, že se pedagogovi před jeho zavražděním nedostalo žádné skutečné podpory ani ochrany ze strany jeho nadřízených. Případů, kdy se vedení školy odmítne postavit za svého zaměstnance, je ve Francii bohužel celá řada. Již zmiňovaný Didier Lemaire byl za svou upřímnost dokonce šikanován muslimským starostou obce Trappes, který proti němu vedl pomlouvačnou letákovou kampaň přímo v budově gymnázia.¹⁰ Lemaire dnes žije pod policejní ochranou. Na své původní místo se vrátit nechce. V takto vypjaté atmosféře tedy není žádným překvapením, že se čím dál tím víc pedagogů během výkonu svého povolání ze strachu uchyluje k autocenzuře. Skutečnost je totiž taková, že vás v dnešní Francii obvinění z „islamofobie“ může stát život.

O tom by mohla vyprávět své i dnes osm­náctiletá Mila. Dne 18. prosince 2020, v době, kdy je jí pouhých sedmnáct let, odmítne dívka na sociální síti Instagram návrhy muslimského mladíka, který ji vzápětí začne urážet a odvolávat se při tom na islám. Rozzuřená dívka publikuje video, ve kterém ostře kritizuje islám a které se záhy stane virálním. Od té chvíle čelí doslova smršti výhrůžek smrtí a znásilněním. Situace eskaluje natolik, že je nucena opustit střední školu a žít v izolaci, na utajeném místě a s policejní ochranou. Na celé události jsou znepokojivé především dvě skutečnosti. Zaprvé, vůbec první projednání žaloby jsou vedena jak proti autorům výhrůžek, tak proti samotné Mile, a to pro podezření z „podněcování k rasové nenávisti“. Zadruhé, Mila se otevřeně prezentuje jako lesba a urážky, jimž čelí, jsou krajně homofobní a misogynní povahy. Teoreticky jde tedy o doslova ideální případ pro všemožné neofeministické aktivisty a spolky na ochranu sexuálních menšin. Tyto kruhy se však, až na výjimky, k Mile obrátí zády.¹¹

Vraťme se však zpět k případu Kinzler. Ten po incidentu s vylepenými plakáty navazuje styk s médii, kde upozorňuje na všeobecné klima, jež dle něho panuje na grenobelském Institutu politických studií. Institut charakterizuje mimo jiné jako místo „politické převýchovy“ a část svých, zejména mladších, kolegů nazývá „tvrdým jádrem“ ideologie woke.¹² Z důvodu zveřejňování této reality pak dle vlastních slov čelí tlaku ředitelky Sauruggerové, která se mu komunikaci s médii jednoduše pokouší zakázat.¹³ Marně. Nedávné pozastavení Kinzlerova působení na institutu se tak ze strany Sauruggerové jasně jeví jako „odvetné opatření“ za pedagogovu sdílnost v médiích. Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer ředitelčino rozhodnutí nazval „formální chybou“. Nejsilnější reakce však přišla o šest dní později, když se Laurent Wauquiez, prezident regionu Auvergne-Rhône-Alpes, nechal slyšet, že s ohledem na incident utne všechny regionální dotace, které Institut politických studií čerpá. Na svém twitterovém profilu doslova napsal: „Science Po Grenoble se už příliš dlouho ubírá cestou nepřijatelné ideologické a komunitaristické úchylky. Toto není má koncepce Republiky. Region Auvergne-Rhône-Alpes tak pozastavuje veškeré financování a veškerou spolupráci s ústavem.“¹⁴ Dodejme, že v říjnu 2021 se jméno Institutu politických studií objevilo v médiích v souvislosti s další kontroverzí komunitaristického rázu – to když sdružení spravující místní menzu na svém instagramovém účtu krátce uvedlo, že bude nově odebírat pouze halal maso (tedy maso pocházející ze zvířat poražených v souladu s islámskými pravidly).

Stejně jako mnozí další poukazuje Kinzler v souvislosti s obviněním z islamofobie na zvrácenost tohoto „pojmu“ jako takového, kdy je v demokratických společnostech zcela legitimní kritika islámu jakožto náboženství a ideologie úmyslně zaměňována s nesnášenlivostí vůči muslimům, a tedy s formou rasismu v širším slova smyslu. Na příslušnou taktiku ideologického umlčování názorového protivníka prostřednictvím jeho nálepkování jako duševně chorého (odtud v psychologii a psychiatrii užívaný termín „fobie“), a tedy jako někoho, s nímž nelze vést diskuzi, upozorňuje například i bývalá spolupracovnice Charlie Hebdo Zineb El Rhazouiová ve svém textu Zničit islámský fašismus (Détruire le fascisme islamique). V úvodu tohoto textu autorka doslova píše:

A je to tady; termín se zapsal do slovníku přesně tak, jak si to přáli jeho zastánci: Být islamofobní znamená projevovat nepřátelství, ať už v jakékoli podobě, vůči islámu jakožto náboženství či kultuře a vůči muslimům […] Vyjádřit kritiku vůči islámu de facto znamená provinit se prostřednictvím argumentum ad hominem vůči stovkám milionů osob ve světě, které jsou tak zredukovány na homogenní lidskou masu. Být islamofobní znamená být rasista, neboť to znamená být nepřátelský vůči skupině lidí definovaných svou příslušností k nové rase, rase muslimů, a nikoli na základě přihlášení k určité náboženské ideologii. Jinými slovy, pokud jste toho názoru, že islám s sebou nese smutný úděl pro ženy, pokud připomenete, že džihád byl praktikován samotným prorokem, a nebyl tak vynalezen teroristy dvacátého století, pokud vás pohoršuje, že toto náboženství trestá své odpadlíky smrtí, pokud Mohamedovi upřete jeho status svatého muže za to, že se oženil s šestiletou dívenkou, anebo pokud narážíte na masakry, jichž se jeho armády dopustily, jste islamofobní. A jste-li islamofobní, pak to automaticky znamená, že cítíte osobní nenávist ke každému muslimovi, aniž by se definice této identitářské nálepky zakládala na ideo­logii, činech nebo praktikách islámu.¹⁵

„Islamofobie“ pochopitelně není jediným termínem sloužícím k diskreditaci názorové opozice – dalšími takovými pojmy jsou například „homofobie“, „transfobie“ a pochopitelně tolik omílaný a koncepčně zcela vyprázdněný „fašismus“. Nepřekvapí tak, že se ve francouzské společnosti čím dál častěji objevuje termín „psychiatrizace debaty“ (psychiatrisation du débat). Rovněž nepřekvapí, že sami kulturnělevicoví aktivisté, kteří se k těmto pojmům uchylují, si o nich mnohdy nedělají iluze a činí tak na základě čistého machiavelistického kalkulu. Tuto taktiku, jejímž původcem není nikdo jiný než sám Stalin, lze stručně shrnout takto: „Obviňte je z fašismu. Než se stačí ospravedlnit, vy je mezitím obviníte z něčeho jiného, a tím získáte náskok.“

Kinzler má pochopitelně pravdu, tvrdí-li, že averzi k islámu nelze v žádném případě srovnávat s antisemitismem či rasismem. Oba naposledy zmíněné termíny se vyznačují nenávistí vůči osobám a jejich diskriminací na základě etnické příslušnosti. Zde uveďme jen jeden příklad za všechny: v nacistickém Německu byli Židé systematicky vyvražďováni jednoduše pro svou etnicitu a nikoho ani v nejmenším nezajímal jejich vztah k židovskému náboženství. Nejenže se toto dnešním francouzským muslimům naštěstí neděje, ale stát na ně ani nenahlíží jako na občany druhé kategorie a nikterak jim nebrání v praktikování jejich náboženství. Ze zákona pro ně platí stejná práva a povinnosti jako pro příslušníky všech ostatních konfesí, včetně pravidel týkajících se odluky státu a církví (označovaných francouzským slovem laïcité). Z výroků, které dnes běžně pronáší značná část francouzské levice a které úděl muslimů v současné francouzské společnosti srovnávají s údělem Židů v Německu třicátých let (viz například nedávný výrok Anne Hidalgové, socialistické kandidátky na prezidentský post),¹⁶ tak pořádně zamrazí.

Pravdou je, že „islamofobie“ – pseudotermín, který jako první začali používat političtí islamisté za účelem umlčení veškeré kritiky islámu¹⁷ – představuje v dnešních západních společnostech svého druhu takřka unikát, k němuž bychom jen těžko hledali ekvivalenty pro jiná náboženství či ideologie. Nikoho by nenapadlo nálepkovat ve veřejné debatě jako „katofoba“ či „buddhofoba“ toho, kdo se vyjádřil kriticky ke katolicismu či buddhismu. Unikátní postavení pojmu „islamofobie“ je tak možné vysvětlit pouze s odvoláním na způsob, kterým určitá část dnešní levice nahlíží na postavení muslimů. Ti jsou mnohdy vnímáni prostě jako věčné oběti, jako ti slabí a vykořisťovaní – jako noví „psanci této země“, jako jakýsi nový, substituční proletariát. Jen pro letmé srovnání uveďme, že výroční zpráva Národní konzultativní komise pro lidská práva (Commission nationale consultative des droits de l’homme) pro rok 2018 zmiňuje 1 063 deliktů klasifikovaných jako protikřesťanské, 541 deliktů klasifikovaných jako protižidovské a 100 deliktů klasifikovaných jako protimuslimské.¹⁸ Ač jsou ve Francii konfesní a etnické statistiky zakázány (neboť odporují tamnímu univerzalistickému pojetí občanství), počet muslimů žijících ve Francii je odhadován zhruba na 4,1 milionu, počet Židů žijících ve Francii pak činí necelého půl milionu.¹⁹

Závěrem uveďme, že s Kinzlerem rovněž naprosto souhlasíme, když zdůrazňuje, že obrana jeho vlastní osoby má v celé záležitosti mnohem větší přesah, a tím je obrana svobody projevu: „Žádný tribunál se zatím nevyjádřil v tom smyslu, že jsem překročil limity svobody projevu. Hájím sám sebe, ale hájím také svobodu projevu, bojuji proti nesnášenlivosti a za obranu právního státu.“²⁰

Poznámky

1.  Viz https://www.lejdd.fr/Societe/Education/decryptage-que-se-passe-t-il-a-sciences-po-grenoble-4084357
2. Tamtéž
3.  Viz https://www.liberation.fr/societe/education/sciences-po-grenoble-accuse-dislamophobie-par-des-etudiants-un-prof-suspendu-pour-des-propos-diffamatoires-20211221_3CJDETLCEZEXZHZWJ2BGZKKB6M/
4. Tato studentská odborová organizace, která působí již od roku 1907, se v posledních letech zapsala do povědomí francouzské veřejnosti jako podstatný aktér tendencí vlastních ideologii woke. V březnu 2021 její předsedkyně Mélanie Luceová v rozhlasovém rozhovoru přiznala, že svaz na univerzitní půdě organizuje shromáždění, na něž mají zákaz vstupu muži či bílé osoby (https://www.youtube.com/watch?v=38J2RhsavHo). Různé hlasy rovněž poukazují na ideologickou blízkost této organizace s odborovým sdružením Muslimští studenti Francie (Etudiants musulmans de France), které vykazuje názorovou blízkost s Muslimským bratrstvem (viz např. https://www.europe1.fr/societe/information-europe-1-la-note-ministerielle-qui-incrimine-lunef-4033529). Dva vysoce postavení členové organizace v dubnu 2019 v reakci na požár pařížské katedrály Notre-Dame na svých twitterových účtech mimo jiné uvedli: „Kašlu na Notre-Dame, protože kašlu na francouzskou historii.“ (Viz https://www.leparisien.fr/societe/incendie-de-notre-dame-malaise-a-l-unef-apres-les-propos-de-deux-responsables-16-04-2019-8054526.php)
5. Viz https://france3-regions.francetvinfo.fr/auvergne-rhone-alpes/isere/grenoble/j-ai-des-convictions-claires-democratiques-mais-pas-islamophobes-dit-l-un-des-enseignants-de-science-po-grenoble-1986772.html
6. Viz https://www.lejdd.fr/Societe/Education/decryptage-que-se-passe-t-il-a-sciences-po-grenoble-4084357
7. Viz https://www.cnews.fr/videos/france/2021-02-16/frederique-vidal-lance-une-enquete-sur-lislamo-gauchisme-luniversite
8.  Viz např. https://www.lexpress.fr/actualite/societe/professeur-decapite-a-conflans-sainte-honorine-ce-que-l-on-sait-de-l-attaque_2136630.html
9. Např. rozhovor poskytnutý rozhlasové ­stanici Europe 1: https://www.youtube.com/.watch?v=vksGoGHCP5U. Dle průzkumu uskutečněného francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter se zhruba šedesát až osmdesát obyvatel Trappes mělo zúčastnit bojů v Sýrii na straně Islámského státu (https://www.franceinter.fr/emissions/secrets-d-info/secrets-d-info-29-avril-2016)
10. Viz např. https://www.liberation.fr/politique/trappes-polemiques-politiques-apres-lemballement-mediatique-20210214_D2VJPFUIO5BZPOMMGYOEALO2UY/
11. Viz např. https://www.lemonde.fr/societe/article/2021/07/31/dans-l-affaire-mila-les-silences-embarrasses-des-feministes_6090103_3224.html
12. Kinzler to uvedl ve svém rozhovoru pro deník L’Opinion 21. prosince 2021: https://www.lopinion.fr/politique/klaus-kinzler-enseignant-sciences-po-grenoble-est-devenu-un-camp-de-reeducation
13. Viz jeho rozhovor poskytnutý rozhlasové stanici Sud Radio ze 14. prosince 2021: https://www.sudradio.fr/emission/bercoff-dans-tous-ses-etats-601
14. Viz např. https://www.liberation.fr/societe/education/sciences-po-grenoble-accuse-dislamophobie-par-des-etudiants-un-prof-suspendu-pour-des-propos-diffamatoires-20211221_3CJDETLCEZEXZHZWJ2BGZKKB6M/
15.  Zineb El Rhazoui, Détruire le fascisme islamique, Paris, Ring Éditions, 2016; vlastní překlad
16. https://www.lefigaro.fr/elections/presidentielles/hidalgo-estime-que-le-langage-des-annees-30-contre-les-juifs-est-aujourd-hui-applique-aux-musulmans-20211213
17. Jak píše Zineb El Rhazouiová ve svém textu Détruire le fascisme islamique: „Spadá-li islamofobie svou slovníkovou definicí pod rasismus, mohla by být kritika islámu právně postihnutelná. Tento záměr je hned zkraje přiznán ve sloganu Kolektivu proti islamofobii ve Francii: ‚Islamofobie není názor, ale přestupek.‘“ Kolektiv proti islamofobii ve Francii (Collectif contre l’islamophobie en France) rozpustil koncem roku 2020 francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin s odůvodněním, že se kolektiv aktivně podílí na „islámské propagandě“. (Viz např. https://www.lemonde.fr/societe/article/2021/09/25/le-conseil-d-etat-valide-la-dissolution-du-ccif-et-de-barakacity_6095981_3224.html)
18. Viz https://www.cncdh.fr/sites/default/files/23072019_version_corrigee_rapport_racisme.pdf
19. S těmito údaji pracuje např. L’Observatoire de la laïcité, konzultativní komise francouzské vlády ve věcech sekularismu: https://www.gouvernement.fr/sites/default/files/contenu/piece-jointe/2020/12/rapport_annuel_de_lobservatoire_de_la_laicite_2019-2020.pdf
20. Viz https://www.liberation.fr/societe/education/sciences-po-grenoble-accuse-dislamophobie-par-des-etudiants-un-prof-suspendu-pour-des-propos-diffamatoires-20211221_3CJDETLCEZEXZHZWJ2BGZKKB6M/

(Tiskem vyšlo v KONTEXTECH 1/2022)