Ukrajina, Rusko a dezinformace
Tři vítězné práce esejistické soutěže Pravého břehu

Jan Hroudný

POLITIKA & SPOLEČNOST / Názory

Pravý břeh – Institut Petra Fialy uspořádal první ročník studentské soutěže o nejlepší odbornou esej. Do soutěže, jejímž cílem bylo nalézt mladé a talentované autory, se přihlásily téměř čtyři desítky účastníků. Rozhodování poroty tak od začátku nebylo jednoduché. Po důkladném uvážení nakonec vykrystalizoval užší výběr autorů, se kterými organizátoři soutěže plánují navázat další spolupráci.
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhlo dne 29. května v Brně za přítomnosti premiéra Petra Fialy a ředitele Pravého břehu Františka Mikše. Ve svých proslovech zdůraznili návaznost esejistické soutěže a činnosti Pravého břehu na dřívější publikační a vzdělávací aktivity, které sahají ještě před listopad 1989. Už tehdy věřili, že právě psané slovo má sílu měnit věci. Cílem esejistické soutěže bylo získat nový pohled mladé generace na otázky, které hýbou společností u nás i ve světě. Tomu odpovídalo i zadání samotné soutěže – autoři si mohli zvolit buď libovolné téma, nebo využít jeden ze tří navržených okruhů. Těmi byly: bilance českého předsednictví v Radě EU, vliv dezinformátorů v době krize a integrace ukrajinských uprchlíků.
Téma dezinformací si zvolil Albert Fuchs, který se umístil na třetím místě. Ve své eseji poukázal na nutnost vzdělávání a osvěty v oblasti mediální gramotnosti. Stříbrnou pozici obsadil Ondřej Pospíšil s textem o ruské agresi na Ukrajině. Zaujala nás myšlenka, že Rusko bylo k útoku na Ukrajinu „vyprovokováno“ Západem – nikoliv však jeho agresivitou, nýbrž jeho slabostí. Celkovým vítězem soutěže se stal Tomáš Kotačka s esejí srovnávající současnou válku na Ukrajině se zimní válkou, kterou vedl Sovětský svaz proti Finsku.
Všechny tři vítězné eseje vám v mírně upravené a zkrácené podobě přinášíme v tomto čísle časopisu Kontexty.

(Tiskem vyšlo v KONTEXTECH 3/2023)

Jan Hroudný

Jan Hroudný (1998)

analytik Pravého břehu – Institutu Petra Fialy

archiv textů autora

Mohlo by Vás také zajímat

Uljanov, nebo Lenin?

V dubnu uplynulo sto padesát let od narození Vladimíra Iljiče Lenina, ikony komunismu, notoricky známého symbolu ruské revoluce. Všichni známe jeho…

Kateřina Hloušková

Dýchavičné fungování mechanismu veřejné moci

Do naší rubriky 'Co s českou politikou' tentokrát přispěl profesor Balík. V zajímavé analýze popisuje (ne)funkčnost veřejné správy a podchycuje některé dlouhodobé systémové problémy naší zemi.

Stanislav Balík

Donald Trump – žák Mistra Suna?

Armand Laferrère přináší originální výklad politiky amerického prezidenta Trumpa a nalézá v ní racionalitu, která většině pozorovatelů uniká.

Armand Laferrère

Konzervativci a liberálně-konzervativní pravice

Liberalismus a konzervatismus byly vždy soupeřící doktríny. Nástup totalitních ideologií a socialismu je vehnal do aliance. Z té vzešel liberálně-konzervativní konsenzus, na kterém…

Andrej Duhan