Jeden z těch dnů

Anna Brikciusová

KULTURA / Poezie

Jeden z těch dnů


kdy se na duze uvelebí
počítá vážky s modrými pruhy

mává na mraky kolem plující

Žádné další


ztrácí se v mlze

otvírá dveře do prázdna,
ze kterého nikdy nevyjde

Další


schody do dlouhé nicoty

přemýšlí o věcech finálních
věrnosti souznění,
i když spolu do nebe nepůjdou

Někudy


květem do jiné dimenze
svět vůní, barev, jemně našlapuje

tančí s tulipánem v bílých šatech

Mimóza


jásá celým svým tělem
s větrem tančí
téměř na místě

zimní slunce pro radost

Věčností se mlha prochází


schovává věci očividné
nepozorovatelně přemisťuje svou přítomnost

je na několika místech zároveň
a pak najednou nikde

Jinak


změna v hlavě
ruce naučené staré

soulad, synchron, soustředění
pomalu je nové rychle

V kombinacích všemožných


konvalinku s mimózou
dohání oranžové papriky
sušený kopr stále na místě

Lapí se do pasti


sám sebe chytil
aniž by tušil

dny se plouží
roky sviští

kolik zbývá
přemýšlí

Naláká je


na žlutou
závistiví lháři

černá je bílá
fialová z kola vypadla
na modré se vozí včela na saních

Dnes


komu popřejeme
šťastným duchům v poušti pod dunou

schovávají různě onyx a jantar
nikdo je nenajde

Čísla Ti poví


tajnosti
kdy se lže

záznam jindy
kameny v láhvi
otvírá ústa, pohled do nebe

Šípy do těla


není jediná
padá katedrála

kříže, pod kterými jsou mrtvá těla

hledá, pátrá, naděje pořád zůstává

Potácí se smutným lesem


pláče jeden
zlomená paže u dalšího

torza mrtvých poházená neladně
po celé vyprahlé mýtině

Věty do vrby


pláče celé okolí
žáby řvou na plné kolo
vydra si píše do vrby větu nejdelší 

Dávné ideály


nahradila neposednost mysli
z květu na květ
v letu kolibřím
se suitou čmeláků
dobrotivců, které máme rádi

Jedno za druhým


přímá křivda
s podtónem upřímnosti

chyba domněnky
tráva na střeše
kozel v okně

Rychlý proces


bez existence proběhlé
bezcílně v ruském kole

do naprostého vyčerpání
nesmí se zastavit

Zklidnění před koncem


bez varování
poštolka na místě v letu

unavení nehybností
v řadě pět jasanů 


/Violoncellistka, básnířka a spisovatelka Anna Brikciusová se narodila v Praze, v rodině s bohatým kulturním zázemím. Hře na violoncello se začala věnovat již v raném dětství. Hraje na violoncello zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Spolu se svým bratrem Františkem je zakládající členkou violoncellového Dua ­Brikcius. Kromě hudby se věnuje i spisovatelské činnosti. Vydala sbírku povídek Eutanazie a šest sbírek básní. Poslední, Před vzlétnutím, právě vychází v Nakladatelství Bor./



(Tiskem vyšlo v KONTEXTECH 2/2025)

Anna Brikciusová

violoncellistka, básnířka a spisovatelka

Mohlo by Vás také zajímat

Chrám Krista Spasitele v Moskvě
Od Napoleona po Pussy Riot

Honosný a monumentální Chrám Krista Spasitele stojí na pravém břehu řeky Moskvy nedaleko Kremlu. Ovšem zajímavější než úctyhodné rozměry a (pro mnohé sporná) umělecká hodnota stavby je její příběh...

Karolina Foletti

Viktor Karlík a nejen Literatura

Nakladatelství Revolver Revue vydalo novou a poměrně objemnou knihu s přitažlivým titulkem Literatura, která ale zdaleka není jen tím, co název slibuje...

Jan Paul

Naši autoři čtou #1

Před časem jsme na sociálních sítích nakladatelství Books & Pipes spustili rubriku, kde se ptáme našich autorů, co zrovna čtou...

Petr Fiala, Ivan Foletti, Kateřina Hloušková, František Mikš, Jiří Pernes, Hynek Vilém

Józef Czapski
Malíř barvy a světla

Středoevropský úděl V nakladatelství Academia vyšla na jaře kniha Józefa Czapského V nelidské zemi. Jde o autora u nás téměř neznámého: pomineme-li časopisecké pub­likace…

Josef Mlejnek