Sen o granátových jablkách

Jan M. Heller (1977), literární kritik, překladatel a editor. Pracuje jako ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a editor iLiteratury.cz. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020). V roce 2019 získal cenu Tvárnice pro kritika roku, udělovanou časopisem Tvar. V nakladatelství Dauphin mu vyšla v roce 2021 sbírka Spády, z níž přinášíme následující výběr básní.

Advent I

If winter comes, can spring be far behind?
Percy Bysshe Shelley, Ode to the West Wind

Tím ránem když jsme spolu klopýtali
a město dospávalo za oba
sníh pokryl dlažbu odjezdové haly
a pára u kohoutů tuhla v led

Tam za záclonou mi snad někdo píše
a čeká až se zhmotní pro pohled
snad torzo tvaru v siluetách mraků
co jako vlny ztěžklým nebem jdou

Teď nechávám si ujet další z vlaků
když nebe barví se do nachova
a odraz v okně skrývá trapná klišé
Až zhasneš chtěl bych také splynout s tmou

Bílá sobota

Město horkem vypálené unavené do mdlob
z bezčasí hliněného
Nenašel se nikdo kdo by prodal místo na hrob
pro ukřižovaného

Včera jsi jim zatančila s penízky na ňadrech
což prý hodno dámy je
Za úsvitu odvedli tě zahalenou v hadrech
do Mezopotámie

Prachem štěrkem kamením a strkancem a ranou
hořké slzy drsný smích
Rozhrabané zbytky ohnišť pod Šekemskou branou
ticho zvonů rozpuklých

Sen o granátových jablkách

Chuť plodů zrnatých drsná a lepkavá
do nebe čistého zlato a běl
na křídlech podzimu vlaštovky poslední
a v trávě spálené stopy dvou těl

Koncová světla se ztrácejí v pěně dní
jak houslí kvílení doznívá smích
drsná chuť na patře a na rtech zůstává
Tázavě tichý je práh dveří tvých

Csak hazamegyek

Odpusť že stavěl jsem z jednoho břehu most
koupit chtěl za měnu která už neplatí
trvalé bydliště kde byl jsem pouhý host
nečetl drobný text schovaný v zápatí

(měsíce které nám už nikdo nevrátí)

A výraz ve tváři ospalé pokladní
nebe na lopatkách narychlo sešité
šaty když zmokl jsem a neměl náhradní
mraky jak nescafé do půlky rozpité

Kolem nás projížděl rumunský kamion
z rádia zněly zas ty samé písničky
až k zemi skláněl se zdeptaný Orion
a zvláštní červeň se leskla ti pod víčky

Zimní slunovrat

Mlha a ticho se vláčely k stmívání
do bláta na cestě padalo jmelí
venku si výpravčí dýchala do dlaní
z ohně a tabáku prsty se chvěly

A náš čas hroutil se ve sférách zlomu
se strachem z dálek a nezdolné zimy
jak jen to ještě je daleko domů
tam kam vlak nejezdí – natož ten přímý

* * *

V noci se pláň překřikovala s průsmykem. Ona
o postindustriálním paradigmatu, on o krvavých zemích.

Poslouchali jsme to na balkoně, myšlenky
u kruhů, kterými jsme prošli, zatopených
nádražních hal, prášků kocovinu, betonových
ruin skrytých v lesích. Záporná čísla, améby,
ozvěny vzdáleného chvění. Pěna stékala po stěnách,
nech sa páči, dál už se nesmí.

Křižovatka zářila do tmy přerušovaným světlem,
jediná ve městě. Prostor vymezený výhradně negacemi.
Hučení vody za plastovými dveřmi překrývá nadávky,
lingua franca státního útvaru, který není.

Getsemany

καὶ ἐγένετο ὁ ἱδρὼς αὐτοῦ ὡσεὶ θρόμβοι αἵματος
Lk 22,44

Řekni mi to radši beze svědků
jako kdysi když jsi vídala
burácet za oknem pětiletku
drsnou čtvrť co je už bývalá

Noc nás umrtvuje bez narkotik
ráno bude všechno dáno v plen
ocel miluje se s Backsteingotik
a my taky budem, počkej jen –

Unést všechna jména která vadí
podklesnout jak když se zhoupne loď
a hlas s vůní zahrad tiše svádí
pojď jdeme jdu s tebou jdeme pojď

Sándor Márai

Pevnost z dřeva křesel a ze stránek knih
sladce kvasná vůně rozšlapaných slív
cesty které měly stále jeden cíl
strážcem na majáku dřív než navždy zhas

Jestli záleží na každém dni jak dřív
jestli odolá se skrývá v nadějích
jako pilíř mostu než se zastavil
největší klam ze všech – milosrdný čas

Vánoční koleda

Údery zvonů jež nelze skrýt za slova
únava v útrobách tíží
kluci se rozprchli u brány hřbitova
sčítání rychle se blíží

Led praská v zátokách do křiku labutí
únava za čelem sálá
tma kolem rtů která zabrání usnutí
k sčítání chvíle jen malá

Strženou oblohou letí dny nejkratší
únava ve spáncích tepe
soumrak co ani zvon zastavit nestačí
sčítání na dveře klepe

(Tiskem vyšlo v KONTEXTECH 2/2022)