Válím sudy proti kopci
Výběr z veršů Františka Xavera Halaše

KULTURA / Poezie

Básník a katolický kněz František Xaver Halaš (30. října 1946) pochází z malé vísky Sestrouň na Sedlčansku ve středních Čechách. Syn zbožných rodičů se nedoučil sladovníkem, ale absolvoval potravinářskou průmyslovku – maturita mu po základní vojenské službě (a po sovětské okupaci) umožnila ucházet se o studium bohosloví v litoměřickém semináři. Kněžské svěcení přijal v roce 1974 a působil v řadě míst, mimo jiné v poutním místě Strašín, kde byl jedním z jeho předchůdců P. František Daniel Merth, později byl farářem na Hluboké, v současnosti žije v obci Libín u Třeboně. Básnický dar u něj podobně jako právě u Mertha žije v symbióze s kněžským povoláním. Jeho poezie je duchovní, ale ne tak, že by zůstávala bez uzemnění, jež si sám básník definuje takto: Duše která se sama / pustí ruky / své člověčí hmotnosti / strašidlem bude – / bubákem / bez jablka. Halašovy verše mají svou specifickou hustotu, na co nejmenším prostoru přinášejí co nejvíc obrazného sdělení – a mají také svá tajemství, jež vystihuje motto jeho rukopisné sbírky Zádrhely od slovenského básníka Juraje Kuniaka: Nie vždy, / iba na určitom mieste / určitým smerom / možno dosiahnúť / ozvenu krajšiu / ako volanie. V roce 2003 mu vyšla sbírka Taciturna (Vetus Via) a bibliofilský výbor Pomezí, v roce 2014 vydal vlastním (nepatrným) nákladem knížku veršů Strašeň, v rukopise zůstávají sbírky Zlomky a útržkyZádrhely. Z polštiny přeložil a vydal básně Jana Twardovského a Anny Kamieńské, v rukopise má překlad veršů Janusze Stanisława Pasierba. F. X. Halaš je mj. zastoupen ve výboru Co zůstáváMalá antologie soudobé české poezie (CDK 2013). (jfm)

 

Nestačí

Že nestačí
Písmo otevřít na správném místě
A sám
si vlepit políček slovem proroka
či ofačovat srdce
žalmem bez zlolajných veršů
chtít vyčpět z těla
jako se větrají peřiny nebožtíka

Duše která se sama
pustí ruky
své člověčí hmotnosti
strašidlem bude –
bubákem
bez jablka

TO

Je spousta zdí u Holana
že je z toho sbírka
Nevím
kolik jich je u Czesława Miłosze
Ale ona zeď
v básni TO
je jak Čínskou zdí
z toho co už ocitá se
za veškerou fýsis
Zeď je zcela meta-fýsická
avšak malta v ní
je ze všeho co básník
stydí se
pojmenovat pouze oklikami

Pro vítr

Lesy jak oblaka
na nebi hor
Píseň pro vítr
sladohnědá –
vždyť po vytáčení medu

Anděl bez křídel
je o to pravdivější…
Teď
jen zastoupen měsícem
za poledne
dvojnásob bledým

* * *

Teď večer mraky
jak zadky koní
v cvalu
směrem západním

A ráno
hřívy ztichlé
a nozdry
blednoucích hvězd

 * * *

Válím sudy
proti kopci –
balvan
i Sysifos
v jednom

Blízcí

(Adriena Šimotová)

Kresba nepomáhá
štětec má pánovitý odstup
Jen hmat může stanovit
paměť bytostí které jsme
v životě měli
Dotek je z blízkosti a
oni z blízkosti jsou
Blízcí
se nevzdalují – jen nemohou
být spatřováni chvatem
jako kříž je čitelný vždy
ne vždy ale
vídán:
vchoulený a vtulený
do všeho čím
budem

Podobenství ran

Všechno
co zasáhlo mě
silou tak tichou
že bezděčně lapal mě
TVŮJ dech

Zpěv – drásavý – jímž vzývám
co v zahradách proměnlivého nebe
tak stálé je:
V nás až prostoupí
vibrujíc ve vláknech
našeho živého masa ran
Tichých ran

Zblízka

Osamělý strom
uprostřed polí zpívá
Zblízka
z Ježíšova podobenství
přilétají ptáci
aby nás ujistili
o věrnosti Páně
Orosila nás
vodou Jordánu
zeleň ještě neustálená

Vítr jen párkrát cinkne
zbytkem nápěvu:
Paškály dubů svítí svými
zrny kadidlovými

 

(ze sbírky Strašeň, 2012 – soukromý tisk)

 

* * *

 Až Beránek
rozlomí pečeti
litovat budem že jsme
po Sionu ani nevzdechli
K čemu jsou citery na vrboví
cizího kraje
Co zchromlou pravicí uchopí
Zapomínající
neprorok
slepoty

Podzim

List odlétá jak pták
pták padá jako list

* * *

 Vrány na sněhu
Japonské písmo na ručním papíře

* * *

 Mé bdění ze Tvého mlčení roste
v tichu čerpá vláhu po kapkách
Okov přesto mlčky skřípe
a ruce dobolely

Z jihu

Kštice pinií tu vytřásaly semínka
jak vši
fontána
chladná k žíznivým veršům
se odtáhla i od paláce jemuž přitížilo
slovo o oknech
A barvy skel se
zkřížily s freskou
Z bronzového fauna ani chlup

V Sieně

Tvé vjemy
se doslova rozduněly
vždyť troufá si Siena
zakoušet tě
se všemi rozpaky jež
vyplaví se z tvého
údivu

A kdyby už město bylo
tím nebem
zkoprnělým a přisávaným
k pestíku věže –
zjihne před první hvězdou

Mžitky skvostného slunce
nabrané ústy jako chvění
rtů
Přiletí motýl a stane se
mušlí
schraňovanou v konše

/Na Campu usedáme jako na stráni/

 Z Říma

Šťavnatý vítr
voní teď vším co odnáší
Chlemtavý řev Kolosea
je tišen pohyblivým zmatkem
ulic
i zneklidnělým zmatkem římských
střech
Zato přes okrouhlé pysky fontán
nepřešlo slovo
Na Andělském mostě by mělo být
Trochu pápěří
/z křídel/

Římský obraz

Nad všemi sedmi pahorky
dnes jen mračna:
Theseova škola zápasníků
po siestě
Nebo rejdiště
dalších skvělých příměrů –
jako pouhá chůze pozpátku
hustým lesem svatého Bernarda

Vraceje se znovu
k Fecchinovu soudku
chápu víc proč Gogol
byl jenom tady šťastný

San Gimignano

Slunce svou liščí srstí
divokou a jemnou
cedí se do vinic

Až za úplňku lapí
a přetne Lunu vzpřímená Rognosa
stane se stínem slunečních hodin

Andělé
znova se pletou kolem věží
nedočkaví
až jim Ghirlandaio
posledními tahy štětce
vydá k zulíbání
svatou Finu

Fresky Piera

Ti vojáci spíš jen pracovití
nežli v zápalu boje –
smysly zvolnily puls
v nebrunátných tvářích
Právě takto i v kronikách
bitvy vyblednou
Zúženým hrdlem střetů
nebude mrštněji proudit
víno napětí
Šachového střelce
víno neopájí

 

(Z rukopisných souborů Zlomky a útržkyZádrhely)

(Tiskem vyšlo v KONTEXTECH 4/2022)

Mohlo by Vás také zajímat

Chrám Krista Spasitele v Moskvě
Od Napoleona po Pussy Riot

Honosný a monumentální Chrám Krista Spasitele stojí na pravém břehu řeky Moskvy nedaleko Kremlu. Ovšem zajímavější než úctyhodné rozměry a (pro mnohé sporná) umělecká hodnota stavby je její příběh...

Karolina Foletti

Viktor Karlík a nejen Literatura

Nakladatelství Revolver Revue vydalo novou a poměrně objemnou knihu s přitažlivým titulkem Literatura, která ale zdaleka není jen tím, co název slibuje...

Jan Paul

Naši autoři čtou #1

Před časem jsme na sociálních sítích nakladatelství Books & Pipes spustili rubriku, kde se ptáme našich autorů, co zrovna čtou...

Petr Fiala, Ivan Foletti, Kateřina Hloušková, František Mikš, Jiří Pernes, Hynek Vilém

Józef Czapski
Malíř barvy a světla

Středoevropský úděl V nakladatelství Academia vyšla na jaře kniha Józefa Czapského V nelidské zemi. Jde o autora u nás téměř neznámého: pomineme-li časopisecké pub­likace…

Josef Mlejnek